Příklad

Nainův kraj

Krompach

Město je opevněné, vystavěný na skále na okraji hlubokého údolí. Na severu se nad ním zvedají příkré skály stovky metrů a za městem je vidět vysoký vodopád, před kterým kdysi vystavěli most, pro cestu do severozápadních krajů. Na jih se svažuje útes dolů do dlouhého údolí, do kterého vede cesta, která uhýbá pár set metrů na východ od města.

Když se vejde hlavní bránou do města, vede jedna veliká ulice klikatě kolem všech domů do kopce až k hlavnímu paláci, kde sídlí starosta + úředníci, poslové atd., stráže. V horní části je ještě brána a samostatná opevněná čtvrť, která vede do dolů a bydlí a pracují zde převážně trpaslíci. Doly jsou staré a současně fungují jen částečně a nikdo neví až kam mohou vést.

Kámen

Vesnice na východním kraji Nainových hor. Začíná zde nainova cesta skrz hory. Živí se především zemědělstvím a pastevectvím. Kolem vsi jsou políčka, několik sadů a především vinice Je na jižním svahu. Kámen dostala podle kamene na severu vesnice, který vypadá jako nějaká stavba, jen je přírodní. Jsou v ní vyryty různé rýhy, možná i symboly. Je z časů, než přišli lidé do tohoto kraje.

Rovaldsko

Minulost kraje:

Před 8 lety (při příchodu družiny) zde došlo k válce mezi trpaslíky a barbary. Důvodem byla naleziště stříbra v Oberonu. Původní obyvatelé - barbarské kmeny - nebyli vůči tamním lidem nepřátelští, většinou šlo o divoké lovce, ale najednou všem překáželi. Trpaslíci se domluvili s lidským rodem Argantů a společně barbary vyhnali pryč.

Většina divokých kmenů odešla pryč, ale některé rodiny barbarů zůstaly a bylo jim dovoleno založit si osadu v kraji - Donharm. Je to odříznuté místo, kam většinou místní vůbec nechodí. Jedná se o starou křivdu, kterou barbaři nikdy neodpustili, proto jsou s nimi dodnes v kraji potíže. Zejména trpaslíci a barbaři jsou v kraji stále na nože a není neobvyklé, že v nějaké krčmě po povzbuzení alkoholem dojde k bitce, která končí i smrtí.

Díky spojenectví s trpaslíky rod Argantů výrazně zbohatl, protože mu plynou ze stříbrných dolů nemalé zisky.

Krčma „U netopýra“

Významný zájezdní hostinec nacházející se na rušné cestovní křižovatce. Jedná se o velký hostinec s kamennou podsadou, dřevěnými nosníky a mohutnou doškovou střechou. Z velkého komína se zvedá kouř. Vedle krčmy stojí pár domků, stáje a velká stodola. V hostinci je vždy hodně hostů - primárně cestovatelé a obchodníci, díky čemuž je osazenstvo tvořena veškerou rasovou škálou od lidí, přes trpaslíky a hobity až po gnómy, elfy a barbary.

Juraj - člověk, 50 let - majitel hostince

Byrka

Už z dálky si všimnete mnoha střech a komínů, z nichž se táhnou k nebi sloupy dýmu. Pak se vám odkryje pohled na město v údolí. Nemá žádnou vnější ochranu, ani hradby ani palisádu, rozkládá se podél řeky. Není moc velké (*asi jako Krompach). Celému městu dominuje vysoká ostrovní skála připomínající pěst. Je na ní zbudovaný hrad s trojicí věží. Další vysoké stavby napovídají, že zde stojí různé chrámy.

Byrka je největší městečko v regionu. Jedná se o obchodní bod mezi severem a jihem. Leží na řece Lunaře poblíž Šeptajícího hvozdu, kde se zpracovává dřevo, z něhož městu plynou slušné zisky. Dřevo je známé svou kvalitou a posílá se po řece do dalších oblastí země. Úroveň města je spíš průměrná. Město nechrání žádná vnější hradba, pouze vnitřní cesntrum je chráněno palisádou. Přes řeku vedou dva dřevěné mosty. Stojí zde chrám Isila a také chrám bohyně Venat. Je zde veliký mlýn a také pila, kde se zpracovává dřevo, které se po vorech spouští dál na západ. Ve městě je řada řezbářských dílen, několik hostinců, proslulý nevěstinec “U Rúth”, kováři, řemeslníci, řezbáři, lovci a kožešníci atd.

Město je proslulé dřevorubectvím (nábytek) a také uměleckými sochami, které se vyváží převážně na hrady lordů, klášterů a chrámů.

Velké množství nízkých dřevěných domků se tu na sebe agresivně tiskne na malých prostorách. Kamenné domy vidíte jen v centru, kde stojí náměstí. Ulice jsou plné lidí, občas zahlédnete stráž, která chodí po dvojicích, ozbrojení muži s kopími.